01. 06. 2011, Právo: Nizozemsko se pře o pilulku smrti
Zdroj: právo. Přečteno: 740x
Nizozemská občanská iniciativa se zasazuje o to, aby senioři získali právo na dobrovolný odchod ze života – i když nejsou nevyléčitelně nemocní.
Lžičkou si velmi pomalu nabírá jogurt, do kterého syn vložil prášky na spaní. Vpraví tak do sebe smrtící pilulky jednu po druhé – celkem 45. „Naštěstí ještě mohu bez potíží polykat,“ vysvětluje 99letá Moek Heringová ještě v dobré náladě.
Moek se už těší na smrt. Nechce se už dočkat ani stých narozenin, ani narození dalšího pravnuka.
Neničí ji přitom žádná nemoc, ale pocit, že její životní pouť dospěla k závěru. „Matka už ve vší vyrovnanosti se životem skoncovala,“ připouští syn Albert, který jí nejen pomohl zemřít, ale smrt i nafilmoval.
S porozuměním, ale i s rozhořčením snímek sledovali nizozemští televizní diváci v politickém pořadu Netwerk.
Film se stal součástí kampaně, kterou chce Nizozemské sdružení pro pomoc při dobrovolné smrti (NVVE) strhnout pozornost na touhu mnoha starších lidí po skonu.
„Považují život za ukončený, ale nesmějí zemřít, protože dobrovolný odchod je stále tabu,“ upozorňuje Petra de Jongová, plicní lékařka a šéfka NVVE. Má za to, že prodlužování věku populace a pokroky v medicíně a technice vedou stále víc lidí k touze rozhodnout o délce svého života.
„Život přece není povinnost. Je to dar – takže bych měla mít právo ho takříkajíc vrátit,“ podotkla v pořadu televize ZDF Auslandsjournal.
První návrhy už před 19 lety
Už v roce 1991 se právník Huib Drion v tisku přimlouval za pilulku smrti, kterou by musel mít po ruce každý člověk starší 75 let. Říká se jí pilulka poslední vůle – a občas se ilegálně používá. V dubnu 2001 schválil nizozemský parlament jako první na světě paragrafy o eutanázii. Pokud lékař dodrží pravidla, zůstane bez trestního postihu, když pacienta usmrtí. Nemocný musí trpět nevyléčitelnou chorobou, bez vyhlídky na zlepšení a musí svou vůli zemřít opakovaně vyjádřit. Mezi členy NVVE nechybějí prominenti jako někdejší eurokomisař Frits Boolkenstein. „Seneca už před dvěma tisíci let řekl, Než jsem zestárl, postaral jsem se o to, abych dobře žil. Teď se postarám, abych dobře zemřel – což znamená – dobrovolně zemřel,“ poznamenává Boolkenstein.
Církev je znepokojena
Johann Stjoudeers z Rady evangelických církví namítá, že v tomto případě lidé zacházejí příliš daleko: „Neměli bychom si svévolně hrát na boha. Život je přece jako svíčka: ať hoří a dohoří tak, jak má.“
Církev ve svých připomínkách nezůstává osamělá. Také univerzitní profesor etiky Paul van Tongeren varuje před lehkovážným prolomením tabu: „Člověk má svůj život ve vlastních rukou. Své narození však nemůže ovlivnit. Neměli bychom přijímat také smrt jako něco, co bychom neměli ovlivňovat?“
* v dubnu 2001 Nizozemsko jako první země světa povolilo asistovanou sebevraždu
* 48 procent Nizozemců souhlasí s tím, aby stát rozdal seniorům pilulku poslední vůle
* podle studie univerzity v Amsterodamu si až 200 tisíc Nizozemců nad 65 let přeje dobrovolnou smrt
* přibližně 600 seniorů každoročně spáchá sebevraždu
(Zdroj: týdeník Focus)