Horní obrázek
Linka
Aktualně
Pondělí 14.10.2024 03:57
Institut Karla Havlíčka Borovského
Souhlasíte s tím, aby náš právní řád umožňoval ukončení života nevyléčitelně nemocného člověka? (zdroj: CVVM 13.5.2015)
Ano (spíše ano) (66%)
 
 
Ne (spíše ne) (26%)
 
 
Neví (8%)
 
 
 
Mgr. Milan Hamerský
11.11.2011 Počet sebevražd loni vzrostl na 1502, přesto je nízký
 

Praha - Dobrovolný odchod ze života loni zvolilo 1502 občanů České republiky, to je o 48 víc než v roce 2009. Počet sebevražd tak sice loni rostl již třetím rokem po sobě, přesto jsou současná léta obdobím nízkého počtu sebevražd. Jejich počet v letech 2006 až 2010 je menší než kdykoli předtím. Novinářům to dnes řekl Vladimír Polášek z oddělení demografické statistiky Českého statistického úřadu. Sebevraždu v tuzemsku mnohem častěji volí muži: na jednu ženu, která si vzala život, připadlo v posledních pěti letech téměř pět mužů.

Sebevražednost až na některé výjimky roste s věkem, nejvyšší je u mužů nad 85 let. Nejvíc sebevražd se odehraje v pondělí a muži i ženy nejčastěji volí oběšení. Po provaze sáhnou dvě třetiny mužských sebevrahů a téměř polovina žen. Další způsoby odchodu ze života se už u mužů i žen liší. Asi desetina mužů se zastřelí, téměř čtvrtina žen se raději otráví. Počet sebevražd naopak klesá o víkendech.
Nízká sebevražednost je na jižní Moravě a na Vysočině. Naopak vysoká je například na severu Moravy.
ČSÚ má k dispozici číselné údaje od roku 1876. K dispozici však v současné době nemá čísla o sebevražedných pokusech, pouze o dokonaných sebevraždách. Jak ale Polášek řekl, od lidí z praxe má odhady, že na jeden pokus o sebevraždu u mužů, připadají tři pokusy u žen.

Nejvyšší zaznamenané číslo v dochované řadě připadá na rok 1934, kdy sebevraždu spáchalo 4007 lidí. V poválečném období připadá tento rekord na rok 1970 se zaznamenanými 2824 případy. Naopak rok 2007 s počtem 1375 zemřelých je podle ČSÚ rokem s nejnižším počtem. Z grafu sice vyplývá, že počet sebevražd velmi výrazně klesl v roce 1917, ale podle statistiků působí nevěrohodně, protože se spolu s rokem 1918 značně odlišují od okolních roků.


Pomocí čísel také Polášek vyvracel některé mýty, které kolem sebevražd panují. Z jeho zjištění například vyplynulo, že počet zemřelých sebevraždou nerostl v období dějinných zvratů, jako byly roky 1948, 1968 a 1989. Sebevražd také nepřibývá na podzim, kdy se zhoršuje počasí a zkracuje den, ale naopak v jarních měsících. Z údajů od roku 1994 také vyplývá, že sebevraždy ubývají v prosinci. Neprokázalo se také, že by jejich počet narůstal o Vánocích. Naopak z průměrných údajů od roku 1989 vyplývá, že nejrizikovější den je v tomto směru 1. leden, tedy Nový rok. Za uvedené období celkem se s příchodem dalšího roku dobrovolně rozloučilo se životem asi 140 lidí.


Česká republika se v mezinárodním srovnání podle Poláška nachází zhruba uprostřed zemí, ze kterých lze statistiky sebevražednosti získat.
ČSÚ tato čísla oznámil při příležitosti vydání pravidelné publikace, která obsahuje čísla o sebevraždách. Na sobotu 10. září navíc připadl Světový den prevence sebevražd.


 
Linka