Horní obrázek
Linka
Aktualně
Sobota 27.07.2024 08:45
Institut Karla Havlíčka Borovského
Souhlasíte s tím, aby náš právní řád umožňoval ukončení života nevyléčitelně nemocného člověka? (zdroj: CVVM 13.5.2015)
Ano (spíše ano) (66%)
 
 
Ne (spíše ne) (26%)
 
 
Neví (8%)
 
 
 
Mgr. Milan Hamerský
16.04.2013 168hodin: Cesta na smrt
 

17.3.2013 ČT 1 -Nora FRIDRICHOVÁ, moderátorka
Text: Přemysl Šlusař je těžce nemocný a chce zemřít. Je pevně rozhodnutý a pro svůj cíl udělal, co mohl. Sepsal u notáře žádost, své přání vyjevil lékařům, obrátil se dokonce na zákonodárce. Zkoušel argumentovat i tím, že tento stát ušetří miliony za léčbu, když mu zkrátí cestu ke konci. Bez výsledku. O jeho cestě na smrt natáčeli Drahomíra Račáková a Marta Pilařová.

Přemysl ŠLUSAŘ
Text:--
Já nepotřebuju tišit bolest, mně relativně nic nebolí, ale mi odchází vlastně celé tělo. Já za chvíli budu paralyzován, mozek bude pracovat, ale tělo ne.

Drahomíra RAČÁKOVÁ, Marta PILAŘOVÁ, redaktorka
Text:--
Přemysl Šlusař žádá o pochopení, chce zemřít co nejdříve. Před dvěma lety mu lékař sdělil diagnózu amyotrofická laterální skleróza, neléčitelná choroba. Současná prognóza, zbývá možná půl roku, možná rok.

Přemysl ŠLUSAŘ
Text:--
V prosinci 2011 jsem ještě vyšel na Lysou horu. V prosinci 2012 tak jsem ještě došel do jídelny jakoby, jo. A teď už nejsem schopen. Nebude trvat dlouho, kdy se nenajím vůbec.

Drahomíra RAČÁKOVÁ, redaktorka
Text:-- Padesáti pětiletý strojní inženýr a vodní záchranář, dožívá v ostravském domově důchodců.

osoba
Text:-- Se chová velice dobře, statečně, to je fakt obdivuhodné.

osoba
Text:-- Dobrý den, pane Šlusař.

Přemysl ŠLUSAŘ
Text:-- Dobrý den.

osoba
Text:-- Tak jak se dneska máme?

Přemysl ŠLUSAŘ
Text:-- Tak dneska dobře.

osoba
Text:-- Jo, a jak po cvičení.

Přemysl ŠLUSAŘ
Text:-- Výborně.

osoba
Text:-- Výborně? Já jsem trpěla za vás. A jako je dobrý, jo.

Drahomíra RAČÁKOVÁ, redaktorka
Text:--
Máte strach z toho, co vás čeká?

Přemysl ŠLUSAŘ
Text:--
Ne. Já přesně vím, co mě čeká, já mám jenom potom strach z toho ležení a de facto nicnedělání.

Drahomíra RAČÁKOVÁ, redaktorka
Text:--
Přemysl nechtěl jen čekat a sledovat, jak mu tělo postupně vypovídá službu.

Přemysl ŠLUSAŘ
Text:--
Já už jsem podepsal vlastně na papíře, že nechci, abych byl připojen na jakékoliv přístroje, když to nastane. Daroval jsem orgány, napsal jsem paní Němcové do Poslanecké sněmovny.

Miroslava NĚMCOVÁ, předsedkyně sněmovny /ODS/
Text:--
První část té odpovědi byla prostě pro něj asi nepříjemná, protože jsem mu musela sdělit, že neexistuje žádný návrh zákona, který by se euthanasií zabýval.

Drahomíra RAČÁKOVÁ, redaktorka
Text:--
Jako trať, která už nikam nevede a přesto jsou nuceni po ní dál jet. Tak vnímají závěr svého života někteří těžce nemocní, jako třeba Přemysl Šlusař chtěli by rovnou do konečné stanice, ale nejde to.

Jolana TĚŠINOVÁ, předsedkyně, Společnost medicínského práva
Text:--
Takovéto jednání lékaře by zakládalo jeho trestněprávní odpovědnost a mohlo by být posouzeno jako trestný čin vraždy, případně trestný čin zabití.

Přemysl ŠLUSAŘ
Text:--
Když vím, že mi odejde řeč, dýchání, budu napojen na plicní ventilaci, nespolknu jídlo, budu potřebovat sondu, proč?

Marek VÁCHA, přednosta Ústavu etiky 3. LF UK, katolický duchovní
Text:--
Tady jednou budeme mít prostě stovky případů, kdy budou pacienti, kteří budou umírat, budou různým způsobem manipulováni do euthanasie, když tam budou vkladní knížky, nemovitosti, to si člověk snadno představí tlak těch příbuzných, jo, že to musí podepsat a podobně, takže nikdy, to je základní pravidlo, nikdy z jednotlivých kazuistik nesmíme dělat zákon.

Drahomíra RAČÁKOVÁ, redaktorka
Text:-- Co vaše rodina?

Přemysl ŠLUSAŘ
Text:-- Tak jsem rozveden.

Drahomíra RAČÁKOVÁ, redaktorka
Text:--
České zákony umožňují pacientům odmítnout léčbu formou takzvaného písemného negativního reverzu. To znamená prohlásit, že nechci transfúze, nechci resuscitaci, nechci léky. Další formou, kterou si může pacient určit, jestli chce být léčen, nebo ne, je takzvané dříve vyslovené přání. Možnost u notáře sepsat vzkaz do budoucna, že v případě vážné nemoci nechci být připojen na přístroje a léčen. To ještě zdaleka neznamená stříkačku s jedem v rukou lékaře, přesto s ní muži a ženy, kteří složili Hippokratovu přísahu mají problém.

Tomáš MRÁZEK, primář chirurgického oddělení, Městská nemocnice Ostrava
Text:--
Usmrcení jako takový termín je pro mě jako lékaře vzdálený a těžko akceptovatelný.

Tomáš NYKEL, ředitel Městské nemocnice Ostrava
Text:--
My pochopitelně jsme povinni a rádi toho člověka zachraňujeme a až potom si jaksi ověřujeme, zda chtěl, či nechtěl žít.

Drahomíra RAČÁKOVÁ, redaktorka
Text:--
Ti, kdo se denně setkávají s umírajícími v nemocnicích nebo hospicech cítí silný sociální rozměr touhy nemocných odejít ze světa co nejrychleji.

Kateřina HAVELKOVÁ, zdravotní sestra, Hospic sv. Lukáše v Ostravě
Text:--
Mají tendenci žádat o euthanasii, ale my to spíš chápeme jako takový výkřik o pomoc.

Drahomíra RAČÁKOVÁ, redaktorka
Text:--
To ale Přemysl Šlusař nepřipouští. Jeho pevné rozhodnutí zemřít dříve, než bude bezmocný, nikdo a nic neovlivňuje. Tato země mu ale nenabízí řešení.

Marek VÁCHA, přednosta Ústavu etiky 3. LF UK, katolický duchovní
Text:--
Konkrétně tady kazuistika tohoto pacienta je velmi jednoduchá. Tady se není o čem bavit, jo, Anglosasové říkají moc pěkně: Hard casuist made bad law, jo, z těch kazuistik jsou vytvářeny, vznikají špatné zákony.

Drahomíra RAČÁKOVÁ, redaktorka
Text:--
A tak se Přemysl Šlusař začíná chystat na cestu někam, kde mohou jeho přání vyjít vstříc.

Přemysl ŠLUSAŘ
Text:--
Velice rád bych zemřel v zemi, kde jsem se narodil, tak budu nucen třeba nechat se zavést do Holandska, Belgie a tam skoncovat jako, ať si vypumpují moji krev, ať si vezmou mé orgány a mě nechají důstojně odejít. Tady o nic jiného nejde, prostě v klidu, rozloučit se s blízkými, s přáteli a jít.


9.3.2013, ČT 1: Eutanazie ano, nebo ne?

Drahomíra RAČÁKOVÁ, moderátorka
Text:--
Eutanazie ano, nebo ne? Velkou diskuzi o tom rozjeli ostravští lékaři. Eutanazii odmítají, protože nevyléčitelně nemocným lidem umějí od jejich trápení pomoci. Navíc se bojí, že by eutanazie mohla být v českých podmínkách zneužita. Zatím ji české zákony zakazují. V některých vyspělých zemích už ale smrt na přání existuje.

Drahomíra RAČÁKOVÁ, redaktorka
Text:--
Karel Konderla. Starají se o něj v Hospici svatého Lukáše. Má rakovinu, přišla náhle a změnila život nejen jemu, ale celé jeho rodině.

Jana KONDERLOVÁ
Text:--
Je to smutné. Manžel si ještě autem sám zajel do nemocnice, že má teplotu, že ho bolí záda a už se domů nevrátil.

Karel KONDERLA, klient, Hospic sv. Lukáše v Ostravě
Text:--
Jako pacient bych nezahodil tu eutanazii. Kdybych se měl trápit, tak bych to asi neodmítnul.

Jana KONDERLOVÁ
Text:--
Já si to nedokážu představit, myslím si, že by člověk měl bojovat do poslední chvíle, pokud to půjde, ale eutanazii ne. V žádném případě bych nesouhlasila. To ne.

Kateřina HAVELKOVÁ, zdravotní sestra, Hospic sv. Lukáše v Ostravě
Text:--
Ano, někdy opravdu ti umírající lidé, kteří přijdou z nemocnice bolaví, celí zdeprimovaní, ze začátku někdy mají tendenci žádat o eutanazii, ale my to spíš chápeme jako výkřik o pomoc.

Drahomíra RAČÁKOVÁ, redaktorka
Text:--
Hlavní důvody, proč už lidé nechtějí žít, jsou tři - nesnesitelné bolesti, osamění a pocit, že jsou na obtíž.

Marcel FRÝDL, primář LDN, Městská nemocnice Ostrava
Text:--
V každé fázi onemocnění se dá pro pacienta něco udělat, máme vždycky možnosti, jak mu pomoci, jak ho zbavit utrpení.

Tomáš NYKEL, ředitel Městské nemocnice Ostrava
Text:--
Máme velice kvalitní medikamenty, kterými dokážeme tlumit bolest, máme celou řadu dobrovolníků, kteří zpříjemňují život v nemocničním nebo jiném prostředí těžce nemocným lidem.

Karel KONDERLA, klient, Hospic sv. Lukáše v Ostravě
Text:--
Doma jsem to vzdával. Tady je obsluha, péče, kdykoliv zazvoníte, hned se něco děje, tak k tomu výhrady nemůže nikdo mít.

Jana KONDERLOVÁ
Text:--
Dohodli jsme se, že tady bude, a když se mu tu nebude líbit, tak že ho vezmeme zpátky domů. Já mám doma ještě pořád postel polohovací připravenou.

Drahomíra RAČÁKOVÁ, redaktorka
Text:--
Ostravští lékaři teď o eutanazii rozpoutali velké diskuze. Naprostá většina zdravotníků ji ale odmítá stejně jako české zákony.

Tomáš MRÁZEK, primář Chirurgického oddělení, Městská nemocnice Ostrava
Text:--
Usmrcení jako takový termín je pro mě jako lékaře vzdálený a těžko akceptovatelný.

Drahomíra RAČÁKOVÁ, redaktorka
Text:--
V některých vyspělých zemích už ale eutanazie své místo našla.

Kateřina HAVELKOVÁ, zdravotní sestra, Hospic sv. Lukáše v Ostravě
Text:--
Takže si myslím, že je docela přirozené, že to přijde i k nám a že to je otázka blízké budoucnosti, že tohle téma bude aktuální.

Marcel FRÝDL, primář LDN, Městská nemocnice Ostrava
Text:--
Je to realita, je to v současné době jakési nebezpečí, že tato otázka bude znovu nastolena.

Drahomíra RAČÁKOVÁ, redaktorka
Text:--
První zemí na světě, která možnost usmrtit pacienta s nevyléčitelnou nemocí legalizovala, bylo v roce 2002 Holandsko. Pak se přidaly dalších země - Belgie, Švýcarsko a Lucembursko, ale také státy Oregon a Washington. Čeští zdravotníci se bojí hlavně toho, že by v českých podmínkách mohla být eutanazie zneužita.

Kateřina HAVELKOVÁ, zdravotní sestra, Hospic sv. Lukáše v Ostravě
Text:--
Bojím se, že na ni mohou doplatit staří lidé, handicapovaní lidé, lidé, kteří nebudou produktivní, mám z toho opravdu obavy.

Drahomíra RAČÁKOVÁ, redaktorka
Text:--
Tzv. pasivní eutanazie, nebo také metoda odložené stříkačky, už ale v ČR existuje zhruba rok.

Tomáš NYKEL, ředitel Městské nemocnice Ostrava
Text:--
Legislativa nám v podstatě umožňuje nekřísit, nezachraňovat lidi, kteří vyslovili tzv. dříve vyslovitelné přání a mají to ověřené notářem.

Drahomíra RAČÁKOVÁ, redaktorka
Text:--
Podle lékařů jde ale spíše o teorii. V praxi to tak jednoduché není.

Tomáš NYKEL, ředitel Městské nemocnice Ostrava
Text:--
Drtivá většina lidí ztratí někde vědomí a my jsme povinni a rádi toho člověka zachraňujeme a až potom si jaksi ověřujeme, zda chtěl, či nechtěl žít.

Drahomíra RAČÁKOVÁ, redaktorka
Text:--
Podle průzkumů si uzákonění eutanazie přeje v ČR zhruba polovina obyvatel. Patří k nim i přední český chirurg profesor Pavel Pafko.

Pavel PAFKO, primář 3 chirurgické kliniky, FN Motol
Text:--
Podle mého názoru je otázka přístupu k eutanazii otázka vývoje. Tak, jak jsme se stavěli k interrupci, které dřív byly tabu, a už nejsou, podle mého názoru dojde i k myšlenkovému vývoji u eutanazie. Jsem o tom přesvědčen.

Marcel FRÝDL, primář LDN, Městská nemocnice Ostrava
Text:--
Hippokratova přísaha zakazuje vykonávání eutanazie. To si myslím, že je ten hlavní důvod, proč by zdravotníci neměli mít nic společného s eutanazií.

Drahomíra RAČÁKOVÁ, redaktorka
Text:--
A tak Hippokratova přísaha zní - nepodám nikomu smrtící prostředek, ani kdyby mne kdokoliv o to požádal a nikomu také nebudu radit, jak zemřít.

 


 
Linka