29. 07. 2009, Euthanasie, problém praktické etiky
Petra Šmidmayerová
Zdroj: diplomka. Přečteno: 3096x
Magisterská diplomová práce
Petra Šmidmayerová, Masarykova univerzita
Brno, 11. květen 2009
OBSAH
ÚVOD 1
1. PRINCIP DVOJÍHO EFEKTU 4
1.1 Definice principu dvojího efektu 4
1.2 Rozlišení záměru lékaře 5
1.3 Argumenty pro akceptovatelnost principu dvojího efektu 6
1.4 Argumenty proti akceptovatelnosti principu dvojího efektu 8
1.5 Závěrečné stanovisko k přípustnosti principu dvojího efektu 9
2. AKTIVNÍ A PASIVNÍ EUTHANASIE 11
2.1 Definice aktivní a pasivní euthanasie 11
2.2 Srovnání aktivní a pasivní euthanasie 13
2.3 Přípustnost pasivní euthanasie 15
2.4 Přípustnost aktivní euthanasie 16
2.5 Teze o ekvivalenci 19
2.6 Závěrečné stanovisko k přípustnosti aktivní a pasivní euthanasie 20
3. DOBROVOLNÁ EUTHANASIE A ASISTOVANÁ SEBEVRAŽDA 22
3.1 Žadatelé 23
3.2 Argumenty pro přípustnost dobrovolné euthanasie a asistované sebevraždy 25
3.2.1 Práva a povinnosti lékaře 27
3.2.2 Práva výběrová a práva závazná 31
3.2.3 Práva pacientů 32
3.2.4 Pravidla pro legalizaci 38
3.3 Argumenty proti přípustnosti dobrovolné euthanasie a asistované sebevraždy 40
3.3.1 Právo na život 41
3.3.2 Argument kluzkého svahu 43
3.3.3 Paliativní péče 45
3.3.4 Pokrok v medicíně 46
3.4 Závěrečné stanovisko k přípustnosti dobrovolné euthanasie a asistované sebevraždy 47
4. NEDOBROVOLNÁ EUTHANASIE 49
4.1 Skupiny pacientů 50
4.2 Argumenty pro přípustnost nedobrovolné euthanasie 52
4.2.1 Ztráta práva na život 52
4.2.2 Postupové směrnice 55
4.2.3 Teorie nahraditelnosti 58
4.3 Argumenty proti přípustnosti nedobrovolné euthanasie 62
4.3.1 Právo na život 62
4.3.2 Nedůvěra v lékaře 63
4.3.3 Nikdo nemá právo rozhodovat za druhé 64
4.4 Závěrečné stanovisko k přípustnosti nedobrovolné euthanasie 65
5. NEVYŽÁDANÁ EUTHANASIE 67
5.1 Skupiny pacientů 67
5.2 Argumenty pro přípustnost nevyžádané euthanasie 68
5.2.1 Povinnost lékaře 68
5.3 Argumenty proti přípustnosti nevyžádané euthanasii 70
5.3.1 Právo svobodně se rozhodovat 70
5.4 Závěrečné stanovisko k přípustnosti nevyžádané euthanasie 71
ZÁVĚR 72
ÚVOD
Tématem magisterské diplomové práce je euthanasie jako problém praktické etiky. Praktická etika je spjata s otázkami, které se týkají počátku a konce lidského života. Problematika umírání a smrti je jednou ze základních existenciálních aspektů lidského života. Je nezpochybnitelné, že každý člověk jednoho dne zemře. Je velmi pravděpodobné, že během svého života se setká i se smrtí blízkého člověka. Nikdo však neví, jaký průběh bude mít jeho konec života. Jistě by si každý člověk přál, aby jeho smrt byla rychlá a co nejméně bolestivá. Existuje i možnost, že člověk onemocní takovou nemocí, kterou současná medicína není schopna vyléčit. Díky rozvoji medicíny je možné udržovat při životě i takové jedince, kteří by dříve v důsledku svého zdravotního stavu zemřeli. V této souvislosti vyvstává otázka týkající se přípustnosti euthanasie.
Cílem práce je provést kritickou analýzu argumentačních výpovědí pro přípustnost a proti přípustnosti euthanasie v textech soudobých autorů. Samotná euthanasie není monolitickým problémem. Při podrobnější zpracování tématu zjistíme, že na otázku přípustnosti euthanasie nelze striktně odpovědět ano nebo ne. Argumentační výpovědi se liší v souvislosti s dílčími druhy euthanasie.
Výklad započnu principem dvojího efektu, který bývá označován jako divoká euthanasie. Poté se budu věnovat konkrétním druhům euthanasie. Jednotlivé druhy dělím do dvou základních skupin, a to v souvislosti se způsobem ukončení života jedince (aktivní euthanasie a pasivní euthanasie) a v souvislosti s možností jedince vnímat faktické okolnosti své existence a jeho možnou schopností se vědomě rozhodovat (dobrovolná euthanasie, asistovaná sebevražda, nedobrovolná euthanasie, nevyžádaná euthanasie).
Abych eliminovala případná nebezpečí příklonu k jednotlivým argumentům, v každé kapitole nejprve definuji konkrétní druh euthanasie a následně předložím argumenty týkající se přípustnosti tohoto druhu euthanasie. Každému argumentu je věnována podkapitola, v níž se zabývám jeho analýzou. V závěru kapitoly porovnám a zhodnotím argumentační výpovědi. Na základě srovnání předložím závěrečné stanovisko k přípustnosti konkrétního druhu euthanasie.
Při analýze argumentů jsem čerpala především z děl představitelů praktické etiky a filosofie, konkrétně z děl P. Singera, H. Kuhse, J. Rachelse, T. Nagela, F. M. Kamma, P. Foot, J. J. Thomson, M. Tooleye aj. Ve filosofických studiích chybí text, který by se zabýval problematikou euthanasie komplexně. Autoři, kteří se problematikou euthanasie zabývají, se vždy specializují na určitou část této problematiky, nevěnují pozornost všem druhům euthanasie. Mým záměrem je srovnat, rozlišit a zhodnotit argumentační výpovědi, stanoviska a spory v otázce přípustnosti těch druhů euthanasie, které jsou v současné době diskutovány.
První kapitola je věnována principu dvojího efektu, který bývá označován jako divoká euthanasie. V této kapitole definuji princip dvojího efektu, jeho možnou spojitost s euthanasií, předložím a analyzuji argumenty pro akceptovatelnost principu dvojího efektu a proti akceptovatelnosti principu dvojího efektu. Na základě této analýzy vyvodím závěrečné stanovisko týkající se akceptovatelnosti principu dvojího efektu, to znamená i akceptovatelnosti usmrcení pacienta.
Druhá kapitola je věnována aktivní a pasivní euthanasii. U těchto druhů euthanasie není podstatný zdravotní stav pacienta, to znamená jeho schopnost vnímat vlastní existenci a schopnost volit mezi různými možnostmi. Toto rozlišení je založeno na způsobu ukončení života pacienta. Při pasivní euthanasii je pacientova smrt způsobena ukončením léčby, při aktivní euthanasii je smrt zapříčiněna lékařovou záměrnou aplikací smrtících prostředků. V medicínské praxi platí všeobecně uznávané přesvědčení o přípustnosti pasivní euthanasie a o nepřípustnosti aktivní euthanasie. Na základě rozboru jednotlivých argumentů vyvodím závěrečné stanovisko týkající se přesvědčení o přípustnosti pasivní euthanasie a o nepřípustnosti aktivní euthanasie.
Cílem třetí kapitoly je provést analýzu argumentačních výpovědí, které se týkají dobrovolné euthanasie a asistované sebevraždy. Dobrovolné euthanasii a asistované sebevraždě věnuji společnou kapitolu, neboť skupina pacientů, pro kterou jsou tyto druhy určeny, je identická. Rozdíl mezi nimi tvoří způsob ukončení života pacienta. Při dobrovolné euthanasii je pacient usmrcen činem lékaře, při asistované sebevraždě lékař pacientovi poskytne pouze informace a prostředky potřebné k ukončení života. Akt usmrcení provede pacient sám. Mým cílem je definovat skupinu pacientů, pro které jsou dobrovolná euthanasie a asistovaná sebevražda určeny. Předložím a budu analyzovat argumenty pro přípustnost a proti přípustnosti dobrovolné euthanasie a asistované sebevraždy. V závěru kapitoly porovnám jednotlivé argumentační výpovědi. Na základě jejich srovnání vyvodím závěrečné stanovisko k přípustnosti dobrovolné euthanasie a asistované sebevraždy.
Čtvrtá kapitola je věnována nedobrovolné euthanasii. Odlišnost mezi nedobrovolnou a dobrovolnou euthanasií je založena na zdravotním stavu pacienta, na jeho schopnosti vnímat svou vlastní existenci a na možnosti svobodně, vědomě se rozhodovat o své následné existenci. Dobrovolná euthanasie a asistovaná sebevražda jsou určeny pro pacienty, kteří jsou schopni uvědomovat si faktické okolnosti své existence, jsou schopni volit, rozhodovat se. Pacienti, jichž se týká nedobrovolná euthanasie, tyto vlastnosti postrádají.
V páté kapitole se zabývám problematikou nevyžádané euthanasie. V této kapitole předložím spojitost nevyžádané euthanasie a dobrovolné euthanasie. Na základě předložených argumentů a jejich následné analýzy vyvodím stanovisko týkající se přípustnosti usmrcení takových pacientů, kteří jsou schopni vědomě se rozhodovat a o euthanasii nežádali.
celá práce v PDF -ZDE-